Historie balonového létání
Historie balonového létání
Za počátek balonového létání je považován 4. červen 1783, kdy se vznesl horkovzdušný balon bratrů Montgolfiérů před zraky dvora Ludvíka XVI. Prvními pasažéry byly ovce, kachna a kohout.
Jejich návratem se prokázalo, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny a otevřeli tím létání i pro lidské posádky.
Současnost - z čeho se balon skládá
Obal
Je základní součástí balónu.
Je vyroben ze speciální polyesterové či polyamidové (též nylonové) textilie, která je ve spodní části v blízkosti hořáku nahrazena nehořlavou nomexovoutextilií. Pevnost obalu zvyšují nosné popruhy, pokračující pod obal ocelovými lanky, na nichž je zavěšen koš.
V horní části obalu je paraventil (též parašut z angl. parachute), uzavíratelný otvor pro vypouštění přebytečného horkého vzduchu pro uvedení balónu do klesání. Paraventil může být nahrazen zařízením pro rychlé vypouštění vzduchu (Smart Ventil či obdobná konstrukce).
Rovněž může být po straně vybaven rotačním ventilem, jenž směrovým vypouštěním vzduchu způsobí otáčení balónu ve vzduchu za letu.
Koš
Nese posádku, palivové lahve, přístroje atd. Je vyroben z ratanu, má ocelový rám a dřevěnou podlahu, po straně stup pro snadnější nastupování, horní okraj je polstrován a čalouněn kůží kvůli pohodlí a ochraně pasažérů. Koš může být též vybaven dvířky pro snadnější nastupování a vystupování pasažeru při letu.
Hořák
Zajišťuje ohřívání vzduchu v obalu. Spaluje propan či LPG.
Skládá se nejčastěji ze dvou topných samostatných jednotek
(může být 1 až 4), každá má výkon přibližně 3 MW.
Palivové lahve
Láhve na plyn z nerezové oceli (též titanu, dříve i hliníku) obsahují zásobu paliva na let. Vyrábějí se ve velikostech od 40 do 80 litrů, běžně jsou v koši 3-4, spotřeba při běžném letu se podle délky a teplotních podmínek pohybuje mezi 60-150 litry.